null Region bez hranic – Budoucnost Soutoku v éře globálních změn

AOPK ČR, Správa CHKO Soutok

Region bez hranic – Budoucnost Soutoku v éře globálních změn

12. 5. 2026

Jak posílit odolnost našeho regionu na pomezí České republiky, Rakouska a Slovenska? Nejen o tom diskutovali účastníci konferenčního dne „Cross-Border Dialogue“, který se zaměřil na budoucnost našeho společného příhraničí.

Region Soutoku je unikátní nejen svou přírodou, ale i svou polohou na doteku tří států. Protože příroda nezná hranic a lužní lesy a aluviální louky se rozprostírají na obou březích řeky Dyje a řeky Moravy je pro tuto krajinu klíčová spolupráce všech partnerů bez ohledu na to, jestli působí v Rakousku, na Moravě nebo Slovensku. Lužní krajina, která nás všechny spojuje, ale v současnosti čelí výzvám, které neznají hranice – ať už jde o klimatickou změnu, energetickou transformaci nebo technologický pokrok.

Udržitelnost jako společná hodnota: Jak skloubit hospodaření a ochranu přírody?

Diskuzní panel s názvem „Udržitelnost jako hodnota bez hranic“ otevřel zásadní otázku: jak chránit přírodní bohatství a zároveň v krajině udržitelně hospodařit? Odborníci z různých oborů se shodli, že klíčem k úspěchu je uznání skutečné hodnoty krajiny.

Co na panelu zaznělo?

  • Nové cesty financování: Adam Lessing představil model uhlíkových kreditů jako moderní nástroj pro financování lesního hospodářství.
  • Měření přínosů přírody: Ludmila Floková z Mendelovy univerzity vysvětlila, jakým způsobem lze měřit tzv. ekosystémové služby – tedy přínosy, které nám příroda poskytuje „zdarma“ (např. zadržování vody, rekrační funkci apod.).
  • Praxe z první linie: Hans Jörg Damm (Panství Wilfersdorf) a Vladan Riedl (CHKO Soutok) popsali konkrétní problémy, se kterými se dnes hospodáři potýkají.

Hlavní závěr: Všichni diskutující včetně moderátora a spolupořadatele Kryštofa Čižmáře se shodli na jednom: dnešní společnost klade na krajinu obrovské nároky. Chceme, aby plnila rekreační i ekologické funkce (tzv. mimoprodukční funkce) a na hospodáře jsou mnohdy kladeny vyšší nároky, aniž by se jim dostalo odpovídající finanční kompenzace.

Jak z toho ven? Aby bylo hospodaření v souladu s přírodou dlouhodobě udržitelné, je nutné:

  1. Hledat nové finanční mechanismy a zefektivnit zpracovatelské řetězce.
  2. Propojovat projekty přes hranice a sdílet zkušenosti mezi regiony.
  3. Objektivně hodnotit ekosystémové služby, aby bylo jasné, jakou hodnotu pro nás příroda skutečně má a jak šetrné nakládání s ní spravedlivě kompenzovat vlastníkům a hospodářům.

Iniciativa Cross-Border Dialogue ukazuje, že hlas mladé generace a její chuť spolupracovat napříč hranicemi jsou klíčem k tomu, aby regiony jako ten náš zůstaly odolné, moderní a zároveň si zachovaly svou jedinečnou tvář.