Nezvanými hosty v naší přírodě jsou invazní druhy rostlin a živočichů – tedy takové, které sem byly zavlečeny odjinud, rychle se šíří a vytlačují druhy původní.

Regulace invazních druhů není jednoduchá a často vyžaduje opakované nebo nekonvenční zásahy. Mezi nejproblémovější nepůvodní rostlinné druhy na Pálavě patří pajasan žláznatý, klejicha hedvábná, trnovník akát, boryt barvířský, netýkavka žláznatá a ambrozie peřenolistá. V závislosti od jejich vlastností regulace spočívá buď v mechanickém odstraňování trháním, kosením či kácením, nebo individuální aplikaci herbicidu do kmenů, na pařezy či na listy.

Ambrozie peřenolistá je 0,5–1,5 m vysoká jednoletá, zeleně kvetoucí bylina ze Severní Ameriky, šířící se u nás silniční dopravou a zemědělskou mechanizací. Díky produkci tisíců dlouho klíčivých semen zapleveluje ornou půdu a snižuje výnosy pěstovaných plodin (nejvíc slunečnice). Kromě toho její větrosprašný pyl je jedním z nejsilnějších alergenů ohrožujících lidské zdraví. Ojediněle rostoucí jedince na narušených plochách třeba co nejdřív vytrhnout, souvislejší porosty je nutno opakovaně sekat před kvetením. Použití herbicidů v případě ambrozie není příliš efektivní.

[bílá šipka v oranžovém čtverci] Ambrozie peřenolistá – nenápadná, ale nebezpečná (informační leták) [jako hypertextový odkaz]

Boryt barvířský je 0,5–1 m vysoká, žlutě kvetoucí bylina ze Středomoří, příbuzná a podobná řepce. V minulosti se z něj získávalo modré barvivo k barvení látek, proto se boryt u nás místy v teplých nížinách pěstoval. Na Pálavě, konkrétně na Děvíně, se však chová invazně, dokáže plošně zarůst hektary skalní stepi a vytlačovat původní druhy jako třeba vzácné kosatce nízké. Rostliny borytu stačí ručně vytrhávat, ale je třeba vytrvat několik let, aby se oslabila zásoba semen v půdě.

Klejicha hedvábná je 1–2 m vysoká vytrvalá, růžově kvetoucí bylina ze Severní Ameriky, u nás vysazovaná jako okrasná nebo medonosná. Kvůli produkci velkého množství semen se šíří do polí, vinohradů a suchých trávníků, kde nevhodné mechanické zásahy jako sečení či orba stimulují její klonalitu a další zahušťování populací. Rostliny je naopak vhodné ošetřit dvojím postřikem herbicidu na listy, a to před začátkem kvetení a ke konci vegetační sezóny. AOPK ČR v současnosti připravuje opatření obecné povahy pro řízení regulace klejichy hedvábné v CHKO Pálava.

[bílá šipka v oranžovém čtverci] Zásady regulace klejichy hedvábné v ČR [jako hypertextový odkaz]

Netýkavka žláznatá je 1–3 m vysoká jednoletá, nejčastěji růžově kvetoucí bylina z jihovýchodní Asie. Vyskytuje se na březích větších řek, kde vytváří souvislé a trvalé porosty a odkud se může šířit i do přilehlých lesů. Rostliny produkují tisíce semen, které vystřelují na velké vzdálenosti, posléze se šíří vodou a jsou vyplavovány na nivu. Na Pálavě roste podél Dyje. Cílem regulace netýkavky žláznaté je vytrháváním nebo sečením zabránit její invazi v zatím nezasažených nebo málo zasažených územích a ochránit přírodně nejcennější lokality s původními lužními porosty.

[bílá šipka v oranžovém čtverci] Zásady regulace netýkavky žláznaté v ČR [jako hypertextový odkaz]

Pajasan žláznatý je až 25 m vysoký strom z jihovýchodní Asie, podobný, ale nepříbuzný našemu jasanu ztepilému. Díky své klonalitě, plodnosti a odolnosti zarůstá nejen cenné přírodní biotopy, ale také zapleveluje zemědělské kultury a ohrožuje statiku staveb v sídlech. K vytváření hustých porostů často přispívá i nevhodné prosté kácení. Nejúčinnější metodou, jak pajasan trvale odstranit, je vstřik koncentrovaného herbicidu do navrtaných otvorů v kmeni a skácení dřeviny až po odumření její jak nadzemní, tak podzemní části. V případě mladých jedinců lze zředěným herbicidem potřít částečně oloupané kmínky. Regulace pajasanu žláznatého je závazná opatřením obecné povahy pro všechny vlastníky pozemků v CHKO Pálava.

Opatření obecné povahy AOPK ČR č. 13/2024 (pajasan žláznatý)

Zásady regulace pajasanu žláznatého v ČR

Injektáž invazních dřevin navrtáváním kmene (metodika)

Odstranění náletových dřevin metodou částečného loupání kůry (metodika)

Trnovník akát je až 30 m vysoký strom ze Severní Ameriky, významná medonosná dřevina poskytující kvalitní dřevo, avšak v našich podmínkách invazní. Jelikož akát má velmi podobné vlastnosti jako pajasan (plodný, odolný, klonální), dokáže zcela nahradit původní vegetaci. Obdobně vypadá i jeho regulace – efektivní je pouze individuální aplikace herbicidu. Na Pálavě akát omezujeme na přírodně hodnotných lesních a stepních lokalitách, jinak jej lze v krajině tolerovat.

Účastníci kosení.